Raiden "Rai" Toshiaki

 

 

 

 

 

INFORMACE

Hráč: Gisstere
Jméno a přijmení: Raiden Toshiaki
Přezdívka: Rai
Pohlaví: Muž
Druh čaroděje: Eviar "Prokletý"
Jméno démona: Ruu
Tým: RS
Datum narození: 3.1.1999 (♑)
Zaměstnání/škola: Nezaměstnaný
Rodina:
Otec - Hajime Toshiaki
Matka - Amaya Toshiaki (♰)
Mladší sestra - Izumi Toshiaki
Temperament: Melancholik

Povaha:
Pesimistický, samotářský a stydlivý sedmnáctiletý kluk - introvert, který je posedlý zlým démonem jménem Ruu. Zní to směšně? Samozřejmě. Ale přesně takový by byl rychlý popis Raie, který se rozhodl najít Cech odvahy, aby do něj mohl vstoupit.. díky šanci najít zde pochopení a pomoc.

O Raiovi se rozhodně nedá říci, že by byl nějak společenský. Je to zkrátka introvert... snílek a samotář, který radši bude ležet v posteli a snít o lepším světě. Je nerad středem pozornosti... rád poslouchá okolí.. aniž by byl viděn. To potvrzuje i styl jeho oblékání - černá barva a kapuce, kterou má skoro neustále nasazenou na hlavě. Bojí se jakékoliv společenské interakce mezi lidmi, je stydlivý. Fyzický kontakt, doteky, objímání? Ne... toho se určitě nedočkáte. Vždy si okolo sebe tvoří neviditelný kruh, který nikdo nesmí porušit. Vstoupit do něj můžou jen opravdoví přátelé, kterých je skutečně jen malé množství... vlastně... Rai nikdy neměl takového přítele, aby ho do tohoto kruhu pustil. Ale... jakmile se již někdo takovýmto člověkem stane, může si být jistý Raiovou věrností.

Rai se jen tak nenaštve a spoustu toho nakonec stejně odpustí. Vždy raději ustoupí než se hádá.. vlastně, hádky celkově nesnáší. Vždy přemýšlí pesimisticky. "Nakonec všichni stejně zemřeme a všechno co uděláme se nakonec stejně stane jen pohádkou pro děti." tak by nějak zněl jeho názor na život. Nevěří, že něco v životě dopadne dobře a že po jednom dobrém dni přijde dalších deset dnů špatných. A úsměv? Ten na Raiovi vidíte opravdu jen zřídka.

Jeho pesimismus je také důvod, proč se bojí budoucnosti. Nesnáší rozhodování... a taktéž nesnáší i tlak, který je na něho občas kladen. Pokud má něco udělat v časové tíži... nezvládá to, ať už je to lehčí sebevíc, nakonec to stejně skončí špatně... má rád ticho a vše si radši několikrát promyslí. Nesnáší, pokud musí dělat rozhodnutí ihned. Každou větu si důkladně promyslí než ji vypustí z úst, proto jeho se jeho odpovědi mohou zdát jako opožděné.

Často se také ani nezapojí do konverzace. Nesnáší totiž pokud je členem konverzace mezi dvěma lidmi. Má raději hovor s jedním člověkem. Taktéž si při konverzaci vždy udržuje oční kontakt. Často neříká svůj názor, ale nechává ho někde v mysli. Vždy pečlivě naslouchá tomu, co mu říkají ostatní... odpovídá jen v nutnosti, ale už neříká nic o sobě. Je zvyklý, že se k němu lidi chovají jako k podřadnému... vlastně... chová se tak i on sám k sobě.

"Můj nejhorší nepřítel... jsem vždy byl já sám... teď k tomu mám i dobrý důvod." Rai málem zabil svou sestru.. a vždy se za to vinil. Vlastně... skutečně zabil i několik lidí, než se dostal k Cechu.. vždy, když nad ním převzal kontrolu Ruu. Asi by bylo lehké říct si "nemůžu za to já, to démon uvnitř mě." ale... ve skutečnosti... to Rai byl tak hloupý a vyvolal ho, uzavřel s ním smlouvu a také nad sebou nemá kontrolu. Takže v podstatě... je vše Raiova chyba. A přesně tak to i Rai bere. Ze všeho nejvíce nenávidí sebe za všechno co napáchal, když nad sebou neměl kontrolu. Nenávidí sebe za to jak je slabý a jak se dá lehce ovládnout. A... vlastně se na sebe už nedokáže ani podívat do zrcadla, protože... vždy když se tam podívá... vidí rudé tetování na jeho tváři. Symbol pravého zla... které sídlí uvnitř něj. Často, velice často přemýšlí dokonce i o sebevraždě.. nikdy na to, ale nemá dost odvahy... bojí se totiž toho co je po smrti.

Rai má velké vnímání pro dobro a zlo. Věří, že lidé skončí buď v nebi nebo v pekle a že každý má stejnou šanci na to, být zlý nebo hodný... také ale věří, že činy které někdo spáchá, už nelze vrátit zpět nebo vymazat. Vždy zde zůstanou.

Vše prožívá velmi silně a naplno. Nedokáže již však pocity schovávat, kontrolovat je... ačkoliv se snaží je schovávat, potlačovat, tak se mu to nedaří. Vždy na svět vyjdou sami v podobě slz.. nebo úsměvu. Často se u něj objevují deprese.
Dost často myslí na minulost a na "co kdyby". Představuje si jak by to vypadalo, kdyby nebyl jeden z Eviarů a vytváří si tak v myšlenkách dokonalý svět... ačkoliv ví, že to tak nikdy být nemůže.

Po dlouhé historii přichází Rai do Cechu odvahy... hledat přátele, pochopení pro to kým je a pomoc.. Chce být silnější a chce se lépe kontrolovat... a tím také lépe kontrolovat démona uvnitř něj. Nehledě na překážky je tedy odhodlaný bojovat až do konce... a právě toto, bere jako nový smysl života... který - doufejme - ho bude držet při smyslech.

Historie:
Rai se narodil ve městě Ósaka nádherně zapamatovatelného roku 1999, jakožto první syn rodiny Toshiaki. Jeho rodiče byli čerství a mladí lidé Hajime a Amaya Toshiaki. Ano, byli to obyčejní lidé, neznali nadpřirozeno a v té době ho neznal ani samotný Raiden. Toshiakovi nebyli ani chudí, ale ani bohatí. Žili zkrátka v normálním domově.

Rai nebyl vždy takovým melancholikem jako dnes. Dříve to byl sangvinik. Měl spoustu přátel... byl populární, vtipný, společenský a otevřený. Ve škole patřil k nadprůměrným a nedělalo mu problém se učit. Miloval svůj život. Byl za něj šťastný.

Jakmile dosáhl deseti let, tak do rodiny Toshiakových přibyl nový člen. - Jeho nová sestřička, která dostala jméno Izumi. S novým životem, ale byl i život ztracen. Amaya - matka Raie a čerstvě narozené Izumi - zemřela při porodu.

Od té doby to s Raiem šlo z kopce. Ztratil člověka, kterého si celý život vážil. Otce miloval to ano.. ale... to jeho matka ho naučila všemu co uměl, to s ní si mohl kdykoliv o všem popovídat a se vším si jí svěřit. Celé noci na to probrečel, ve škole se začal uzavírat do sebe. Přestal se každý den na všechny usmívat a rozveselovat je. Ten úžasný optimismus se změnil v temný pesimismus. Rai se začal přiklánět k myšlence, že vše živé na konci zemře... a že nic nemá smysl. Přestal se učit a jeho prospěch z nejlepšího studenta školy klesl až na jednoho z nejhoršíh žáků. ZZačal se flákat, na ničem už mu nezálaželo.

A - to bylo nejhorší - z toho všeho... z jeho úpadku, i ze smrti matky vinil svou sestru, které nebyl pořádně ani rok. Někdy propadal dokonce i do tak temných myšlenek, že myslel na to, jak by se sestra vůbec nenarodila... nebo... jak by ji přejelo auto, jak by ji zabil. Nikdy z toho ale stejně nic nevzniklo - naštěstí.

Rai byl na dně. Ale neměl nikoho s kým by si o tom mohl promluvit. Jeho matka byla mrtvá... a otec? Ten byl věčně v práci. Bral si přesčasy, aby mohl zajistit rodině dostatek peněz a všechen volný čas využíval k odpočinku a spánku, než se vydal zase do práce.

Kašlal na své přátele a ti zase kašlali na něj. Přestal se starat o svůj vzhled, který dříve žrala víc jak polovina holek ve škole... chodil neupraveně a věčně se sluchátky v uších, netrvalo to dlouho než se ve škole začal označovat jako "Podivín".

"Jen přežíváš, nežiješ. Jsi jako mrtvola Raii... a já se s mrtvým člověkem vážně kamarádit nechci" - a přesně takovouto větou se s ním rozloučil i jeho nejlepší kamarád.. poslední člověk, který při něm stál. Tehdy to Raiovi bylo naprosto jedno, "ať si jde" říkal si, "už nikoho nepotřebuju" říkal si... a až časem si uvědomil, že... vlastně potřeboval... to si ale uvědomil až za několik let.

Od té doby se začal dost zajímat o nadpřirozené věci. Nadpřirozeno ho nějakým zvláštním způsobem táhlo k sobě. Přesněji... táhla ho k sobě myšlenka pekla, démonů.. a.. také satanismus. Přečetl milióny knížek a udělal milióny rituálů, které ho měly nějak spojit se světem démonů... a s démony samotnými. Říkal si, že se přeci nemůže nic stát, že nemůže nic ztratit.

A... jednou... našel i knihu... rituál, který mu naprosto změšnil život... nebo.. přesněji.. změnil jeho. Knihu, který obsahovala návod jak se spojit démonem.

A... naneštěstí.. ho Rai i uskutečnil. Podle knihy uskutečnil rituál a dal "povolení pro vstup", alespoň takhle se to psalo v knize. Dříve... si myslel, že "spojení" jeho jakožto kontakt k démonům... že je dokáže povolat z pekel. A, že "povolení pro vstup" je povolení do lidského světa. V životě se tak moc nespletl. "Spojení" bylo opravdové spojení a "povolení pro vstup", bylo povolení pro vstup do jeho těla... mysli... duše. Po tomhle všem se ale nic nedělo. Další pitomost, pomyslel si v tu dobu Rai.

Den na to se rozezněl budík. Tak jako vždy... Rai vstal, osprchoval se, vyčistil zuby a oblékl. Potom sešel dolů do jídelny. Snídaně... jediná doba, kdy může být s otcem... a taky samozřejmě se svou sestrou, které již bylo celých pět let.

"Ahoj Raii, snídani máš na stol-" otec se otočil na Raie a nemohl ani dopovědět větu. Hrnek čaje padal na zemi a otec nevěřícně zíral na svého syna. "Co to je?" vykřikl na Raie, který v tu dobu vůbec nic nechápal. "Co jako?" zeptal se lhostejně. Otec na něj rozklepaně namířil prstem, "t-to... na tvé tváři". Rai se otočil za sebe, kde bylo obyčejné zašudlané zrcadlo. A... ztratil dech.

"Nemožné..." zašeptal do prázdna, když sledoval rudé pulsující tetování linoucí se po jeho tváři. Smích... smích, který pocházel někde z hloubi jeho mysli. Slyšel ho z dálky, stejně jako následující větu: "Mé jméno je Ruu... doufám, že si užijeme spoustu zábavy... Raii...". A v tu dobu... jakoby upadl do spánku, ale viděl... pořád vše viděl. Ale.. nemohl nic dělat. Neměl kontrolu nad svým tělem.

Jeho tělo jakoby si dělalo co chtělo. Jakoby... ho ovládal někdo jiný... Ruu. Viděl jak se otáčí a míří ke kuchyňské lince.. k otci, který na něj pořád nevěřícně zíral. Zastavil se a zvedl ruku, kterou namířil na zem před sebe... a na to... země, kam směřovala jeho ruka popraskala a vylezla z ní nejdříve ruka... a potom i hlava... tělo... a nohy. Kostlivec... nemrtvý.. Vše tohle.. se dělo bez toho, aby Rai něco udělal.

Kostlivec se vydal k otci, kterého povalil na zem, kde ho i držel.

A tělo Raie se znovu pohnulo, obrátil se na malou sestru, která na to vše vyděšeně zírala. "Bratříčku..." zašeptala. "Vidíš Raii... protože jsem ti vděčný za to, že jsi mě nechal spojit se s tebou... ti teď splním tvé tužby" ozvalo se znovu v jeho mysli. Byl to Ruu... nepochybně... to on byl ten, kdo ovládal jeho tělo...

Ruu.. namířil ruku na malou Izumi, kterou v mžiku obklopily modré plameny. "Ne, ne, ne!" křičel zatím bezradně Rai, který byl uvězněný ve své těle... aniž by s ním mohl pohybovat... jakáto ironie.

Z ruky šlehaly plameny, zatímco se Ruu blížil k Izumi.

A přesně v tu dobu... se začal Rai kontrolovat. "Vypadni!" vykřikl, bez účinku.. "Vypadni!" vykřikl znovu, Ruu ovládající jeho tělo se zastavil.. "cože?" uslyšel hlas Ruua. "ŘÍKÁM VYPADNI!" a... v tu chvíli... nad sebou Rai převzal kontrolu. Plameny ustaly a kostlivec zmizel.

Po Raiově obličeji stekla jedna slza... druhá... "Omlouvám se" zašeptal.. a potom... se rozeběhl k vchodovým dveřím. Utekl...

***

Od té doby Rai cestoval, hledán policií a otcem, kterému jeho historku o Raiovi s tetováním na obličeji a s temnými schopnostmi samozřejme nikdo nevěřil.

Žil na ulici... cestoval z města do města. Přespával u popelnic nebo někde v lesích. A... hledal lidi jako je on. A... nakonec se mu to i povedlo, náhodou našel ledového mága jménem Asogi. Tento mág ho odkázal na cechy... a tak hledal. Žádný z cechů ho však nepřijal, byl přeci "Prokletý"... dokud... nenašel jeden... Cech odvahy sídlící v Tokyu. A tak... se vydal do Tokya. A... roku 2016 konečně nachází Cech odvahy... Nový domov.

Obrázky:

 

Citát: "Buď opatrný, když bojuješ s příšerami... než se staneš jedním z nich."

Atributy:
Síla: 40 B
Magická síla: 10 B
Rychlost: 40 B
Obratnost: 40 B
Odolnost: 20 B
Inteligence: 63 B
Zručnost: 12 B

INVENTÁŘ

Coiny: 0
Předměty: ---