Sora Etsuko

 

 

 

 

 

INFORMACE

Hráč: Zeke
Jméno a přijmení: Sora Etsuko
Přezdívka: ---
Pohlaví: Muž
Druh čaroděje: Ogphior (Zvuk) „Elementál“
Tým: ---
Datum narození: 7.6.1999 (♊)
Zaměstnání/škola: Nezaměstnaný
Rodina:
Matka - Chyioko Etsuko (♰)
Otec – Natu Etsuko (♰)
Náhradní otec – Ark Curso
Temperament: Cholerik

Povaha:

Sora je cholerik, dost lehce se vytočí a v jeho záchvatech vzteku je schopný někomu bez zaváhání ublížit. Zároveň má ego, které sahá až do nebes, neustále vychvaluje sám sebe a žádnou chybu, co udělá si není schopný přiznat. Řídí se pravidlem „Ty máš názor, já mám pravdu!“ a… tak je to pomalu vždy. A něco jenom trochu podobné omluvě také neuslyšíte. Pokud už ho někdo třeba jen čirou náhodou pochválí, tak je potom schopný připomínat to tomu člověku donekonečna. Aroganci bere jako svůj psychický štít, díky tomuto od sebe odhání veškeré lidi, kteří by snad měli zájem o to se s ním seznámit. Obrňuje se tak proti veškeré zradě a proti emocím, které by se mohly ukázat jako zranitelnost.

Jako jeho druhý psychický štít se dá považovat i jeho přílišná ostražitost, odtažitost a… nedůvěřivost, která je skutečně na velmi tenké hranici spolu s paranoiou. Sora je toho názoru, že se nikomu nedá věřit a že nakonec vás každý o kom si myslíte, že je váš přítel… zradíl, v té nejvíce nečekané situaci. Nevěří nikomu, ničemu… a je schopný obvinit i igelitový pytlík z toho, že ho chce ve spánku zabít.

Sora má však i dobré stránky, které jsou však skryté. Arogance nebo paranoia zmizí (ačkoliv takového stavu nikdo ještě nedosáhl), když si někdo dokáže vysloužit Sorovo přátelství… a důvěru. V tuto chvíli se ze Sory stává přátelský a veselý přítel, s kterým dokáže být i neskutečná sranda.

Sora je netrpělivý a nedokáže dlouho udržet pozornost. Dalo by se říct, že je možná až hyperaktivní. Musí vždy dělat několik věcí najednou a nedokáže jen tak sedět a nic nedělat, neříkat. Z ticha by se dokázal i zbláznit. Proto ho nemůžete pořádně zastihnout jinak než se sluchátky na uších, ve kterých mu vesele hraje klasický rock, to mu také pomáhá na uklidnění a soustředěnost.

Jakmile se Sora jednou dostane do boje, už mu není pomoci. Střílí do všeho co se k němu přiblíží a je ochotný ztratit i život, jen aby se nemusel vzdát nepříteli. Se správným výcvikem by mohl být silný a odhodlaný bojovník, ale… také tato část jeho povahy může znamenat jen rychlou smrt.

 

Historie:

Sora Etsuko… tohle jméno je světu neznámé, tak jako spousta dalších nevýznamných jmen. Ale, když se ozve jméno Saundo Kamigami… Unmei No Kaze nebo Infanaru Kaminari, to je již něco jiného. Ale… někdy… se jedno nevýznamné jméno ve skutečnosti skrývá za masku známého jména.

**

Sora se narodil jednoho slunného a jasného dne… v Japonském městě Cakuba. Ten den byla obloha jasná a bez jediného mráčku… proto se čerství rodiče rozhodli dát malému a v té době nevinnému děťátku jméno Sora… v překladu Obloha. Aby ho doprovázelo na jeho cestě a aby jeho duše zůstala vždy bez jediného mráčku, tak jako obloha tehdejšího dne. To co však mladého Soru čekalo… rozhodně nebyl život bez mráčků, tak jak si představovali jeho rodiče.

Sora byl již odmalička energické a neposlušné dítě (ostatně, tak je tomu doteď), pořád musel něco dělat, s někým komunikovat. Nedokázal prostě jen poslušně sedět a poslouchat. Velice rád velel ostatním a ještě raději byl středem pozornosti. Díky tomu pro něj rozhodně nebylo těžké dostat se na školním žebříčku do těch nejvyšších pozic.

Když Sorovi bylo osm let, tak se však jeho život zvrtl. Jeho otec zemřel na zápal plic a jeho matka se v záchvatu vzteku a bolesti den později oběsila na půdě.

Sora v záchvatu paniky, když matku našel, nemohl ani zavolat policii. Prostě ji tam nechal a utekl z domova. Po několik dnech, které strávil na špinavých ulicích ho našel muž středního věku, který se mu přestavil jakožto Ark Curso.

Ark nabídl z nějakého Sorovi neznámého důvodu… tomuto chlapci nový domov, jídlo, vodu a.. nový život. Sora bez přemýšlení přijal, samozřejmě… ten chlap mu mohl cokoliv provést, ale to Sorovi bylo v tu chvíli jedno, byla to jeho poslední šance na přežití nebo na navrácení se do života. To ale Sora nevěděl, že toto rozhodnutí naprosto změní jeho život.

Když auto ve kterém zrovna Sora i s jeho novým otcem konečně zastavilo. Sora ztratil dech. Stáli před obrovským domem… nebo… spíše sídlem. „Vítej v tvém novém domově“ usmál se na něj Ark, zatímco procházeli obrovskými dřevěnými dveřmi, které jim s poklonou otevřeli dva sluhové.

Jakmile se dveře otevřely, tak Sora uslyšel kroky. Z obrovských schodů se k nim hrnula dívka se zrzavými vlasy a s úsměvem na tváři, která za sebou táhla černovlasého kluka s brýlemi na nose… no… nevypadal, že by byl z nového přírustku do jejich rodiny zrovna nadšený.

„Ahoj! Já jsem Miho. Vítej v naší rodině.“ řekla rychle, že měl Sora pomalu problém rozeznat slova, které řekla Miho. Paží šťouchla do kluka vedle sebe, „Nobu“ řekl jen a podíval se na Soru pohledem, který rozhodně říkal něco ve smyslu: Nezajímáš mě, nemáš tu co dělat. Sora polkl, tenhle kluk se mu zrovna nelíbil. „Já… jsem Sora.“. „Co kdybyste Sorovi vysvětlili vše okolo?“ Sora v tu dobu nechápal, ale… Miho jen přkývla a už ho táhla po schodech nahoru.

**

A v tu chvíli začal Sorův nový život. Miho nechápavému a vyděšenému Sorovi vysvětlila situaci. Byl to čaroděj, ačkoliv nikdo z nich nevěděl jaký čaroděj, tak i tak ho sem Ark odvedl, když se o tom dozvěděl. Pro to, aby se měli dobře, tak kradli… přes ochranku se vždy dostali díky jejich magické síle, tím si zajišťovali, že budou mít dostatek peněz a vydělávali si tak na svůj pobyt zde. Samozřejmě… že Ark těchto mladých dětí využíval, ale… to si ani jeden z nich neuvědomoval, ani Sora. Byl z toho všeho popravdě naprosto vedle.

Zatímco Miho s Nobuem kradli, tak Sora se snažil jakýmkoliv způsobem trénovat svou magii, která se časem ukázala jako magie zvuku. Sora měl trénovat jen jednu hodinu denně… aby se nepřetížil, ale… jakmile nikdo nebyl doma, tak trénoval celou dobu, co mohl. Několik hodin v kuse. Ačkoliv na sobě cítil únavu, tak trénoval dál.

A o dva roky později, se mohl již k Miho a Nobuovi přidat v krádežích. Ze začátku vykradli jen pár obchůdku, butik, o které se policie nijak příliš nezabývala. Aby mohli bydlet u Arka, jim to ale stačilo bohatě. Po nějaké té době začal, ale Sora chtít víc. Přemluvil Miho a Nobua, aby vykradli banku. Miho ho vesele následovala… no… a Nobu ten zase s povzdechnutím následoval Miho.

Vyrobili si masky, aby je nikdo nepoznal a vrhli se na vykradení banky. Úspěšné… vykradení.

Tento úspěch je nabudil, chtěli víc a víc. Vylepšovali si masky, dokud nebyly k jejich obrazu a vytvořili si jména. Sora přijal jméno Saundo Kamigami… v překladu Božský Zvuk. Miho si začala říkat Unmei No Kaze… Vítr Osudu. A Nobu se začal přezdívat Infanaru Kaminari, pekelný hrom.

Takhle vykradli spoustu bank a velkých obchodů. Přitom vše tajili přes Arkem, který by je za tohle nejspíše pořádně seřval. Nejen, že riskovali kožich svůj, ale zároveň i Arkův.

Ale dařilo se… ale… to jim pořád nestačilo. Začali přijímat nájemné vraždy. Vydělávali si pořádné sumy peněz. Přes den to byli Sora, Miho a Nobu… tři děti, které přijal jeden pán – Ark – a nabídl jim nový domov. Přes noc to byli Saundo Kamigami, Unmei No Kaze a Infanaru Kaminari, již velice známé trio zlodějů a vrahů.

Jednou se jim, ale jedna vražda nepovedla. Sorovi a Miho se podařilo utéct, před policií, ale… Nobua zajali… a… zabili. Miho se potom zavřela u sebe v pokoji a odmítala vylézt. Sora na ní pořád dorážel, až nakonec dveře otevřela. Měla na sobě masku a nůž, ale nechystala se na žádnou další vraždu nějakého neznámého… nýbrž na vraždu samotného Sory.

Žalem se z toho zbláznila, napadla Soru a uzemnila ho na zemi. „Můžeš za to ty!“, Sora nevěděl co má říkat… nevěděl co má dělat. „Kvůli tobě je Nobu mrtvý! Kdyby jsi nepřišel, tak by byl pořád naživu! Nikdy by jsme nezačali s vraždama nebo vykrádáním bank! Teď po nás jdou… a.. a...“ nůž mířil směrem k Sorovu hrdlu.

A přesně v tu chvíli to Sorovi docvaklo. „Ty...“ z ruky mu kapala krev, jak chytl čepel nože, aby ho zastavil. „Milovala jsi Nobua?“ musel se zeptat, pokud měl zemřít… musel to vědět. Za tu dobu… se do Miho zamiloval, do té optimistické a věčně veselé holky, ale… teď před ním stál někdo úplně jiný, nemohl uvěřit že za to může zrovna Nobu. Ruka Miho se zastavila, z očí jí stekly slzy, doslova se zhroutila na zem vedle něj. To Sorovi stačilo… pochopil.

 

Zvedl se. Už necítil nic. Bolest, smutek? Nic. Všechny ty pocity se vyměnily za vztek. „Chápu… nikdy jsem vlastně neměl šanci...“ zašeptal. Měl vztek.. na všechno, na celý tenhle ubohý svět. Miho se na něj překvapeně podívala, netušila, že ji tak dlouhou dobu miloval. Ale…Sora už to necítil, vztek, vztek, vztek… to jediné se mu motalo hlavou. Zatnul zuby, chtělo se mu řvát, křičet.

Přestal se ovládat, do ruky vzal nůž, který mu ještě před chvilkou mířil k hrdlu a v jediným maličkým okamžiku jím probodl krk Miho. Masku, která byla známá jakožto maska zločince jménem Saundo Kamigami nechal za sebou i u mrtvého těla Miho a odešel z domu Arka… muže, který mu zachránil život.

Po nějaké té době, kdy cestoval z města do města, aniž by měl nějaký cíl… se dozvěděl o Cechu odvahy. A znovu… po dlouhé době, opět nalézá místo, které může nazývat domovem.

Obrázky:

Jako Saundo Kamigami (s maskou a parukou):

Sora, Miho a Nobu:

Citát: „Důvěra je jako papír… jakmile se jednou poškodí, už to nejde nikdy vrátit zpět.“

Atributy:
Síla: 15 B
Magická síla: 40 B
Rychlost: 30 B
Obratnost: 35 B
Odolnost: 10 B
Inteligence: 60 B
Zručnost: 10 B

 

INVENTÁŘ

Coiny: 0
Předměty: ---